CHCETE RODIT JINAK? ZKUSTE TO AMBULANTNĚ!

Možná vás hned v úvodu napadne, co se vlastně skrývá pod neosobním pojmem „ambulantní porod“? Je to vůbec v Česku možné? Není to riskantní pro matku i dítě? Jeden jsem si před čtyřmi lety prožila a ráda se s vámi o tuto zkušenost podělím.

Když hledáte alternativu

Pokud chcete zažít přirozený porod, ale na ten „domácí“ nemáte odvahu, jeví se mi ambulantní porod jako příjemná střední cesta. Je zcela legální a nabízí skvělou alternativu pro všechny maminky, které si chtějí zkrátit pobyt v nemocnici na nezbytné minimum.

V praxi to znamená, že jakmile porodíte a jste v pořádku, můžete po vystavení nutné dokumentace odejít i s miminkem domů. Máte svůj klid, jste ve svém prostředí a nejste sama. Jíte to, co máte ráda a nejste nikým cizím rušená. To všechno se mi s druhým synem povedlo, i když začátky úplně nadějně nevypadaly…

Hlavně nevzdorovat?

Když se mě gynekoložka v prvním trimestru ptala, kde chci rodit a přesvědčovala mě, abych se co nejdříve zaregistrovala v porodnici, přišlo mi to hodně předčasné. Ale taková už je zkrátka realita pražských „příchodů na svět“. Rozhodla jsem se jí nevzdorovat a zaregistrovala jsem se v porodnici, kterou jsem měla nejblíž, i když jsem si odsud z prvního porodu neodnášela dobrou zkušenost.

Když mě asi tak měsíc před porodem gynekoložka „převelela“ ke sledování do vybrané porodnice, došlo mi s konečnou platností, že tam znovu rodit nechci. Chtěla jsem porod přirozený, bez rušení, zásahů, v klidu. Okolnosti mi naštěstí do cesty přihrály porodní asistentku Petru.

Ano, tak to chci!

Domluvily jsme se na předporodní péči doma, díky čemuž jsem nemusela dojíždět na kontroly do porodnice. Hned po první návštěvě mi Petra navrhla, že bych v neratovické porodnici mohla rodit ambulantně a omezit tak pobyt v nemocničním prostředí na nejnutnější minimum. Ta myšlenka mě zcela nadchla a opakovala jsem si: „Ano, to chci a takto nám to určitě vyjde!“

Petra mi ještě doporučila domluvit se s pediatričkou, aby mi předem napsala potvrzení/ souhlas, že po případném ambulantním porodu převezme dítě do péče a provede potřebný novorozenecký screening. To jsem zařídila bez problémů. Také jsem zajela do porodnice, abych si to tam prohlédla a sepsala předporodní dokumenty.

Bez rušení, zásahů a v klidu

Když už jsem měla asi týden po termínu porodu a pořád se nic nedělo, dala jsem na babské rady a dopřála jsem si horkou vanu, deci červeného vína a několikrát jsem si vyšlápla schody (více se chystám sepsat do dalšího článku, jak si pomoci vyvolat porod). Záhy přišly první stahy. Nezbývalo, než zavolat porodní asistentce, aby hned přijela.

V porodnici mě čekalo příjemné prostředí – obrovský pokoj, tlumené světlo, nahřívací polštářky, málo zdravotního personálu. Důvěřovala jsem jim a důvěřovala jsem hlavně své porodní asistentce Petře. Možná právě díky tomuto klidu a odevzdání se Jáchym narodil již po 5 hodinách od příjezdu do porodnice. Jaká nádhera. Nemohla jsem se toho pocitu nabažit!

Moje čtyřkilové miminko označili v porodní zprávě jako „velikého eutrofického chlapce“, což v překladu znamená, že byl v pořádku. Já taky. Nic tedy nebránilo tomu, abychom požádali o možnost odejít domů. Nebylo nám nijak bráněno. Stačilo jen vystavit potřebné zprávy o rodičce a dítěti a pak se vydat mrazivým lednovým ránem tam, kde to máme nejraději.